Text napsal /

Jiří Hrdlička

22.10.2016 Spartan race Super - Tokaj trať 13km+ a 25+ překážek

Trať nakonec měla 16,8km s 1000m převýšením a 27 překážek.

O závodě

V pátek v 17:00 jsme se vydali z Prahy směr Tokaj. Na místo jsme dorazili nějak kolem 2:00 ráno za poprchávání a úplně rozbití. Postavily narychlo stan a šli spát. Celou noc pršelo a hrozili se co nás bude pak čekat na trati. V klidu jsme se vyspali, posnídali a vyrazili pro registrace. Měli jsme start až ve 12:30. Tak jsme měli dostatek času si prohlídnout závěrečné překážky. Asi pro diváky nejzajímavější tentokrát byl Áčkový Monkey Bar spojený rovnou s multiringem :-)

Jak jsem zmínil start jsme měli ve 12:30, ale málem jsme ho propásli. Procházeli jsme se ještě po aréně a najednou 12:28. Tak rychle po schodech nahoru a rychle do koridoru který byl už plný. Dokázali jsme se narvat tak do 1/3 závodníků dál už to nešlo holt budeme muset více bojovat.

Hned po startu jsem to napálil a snažil jsem se předběhnout co nejvíce závodníků jelikož pak jsou užší místa, překážky a lidé se hrozně štosují a blokují trasu a nejde to oběhnout. První překážka ještě v aréně byly pneumatiky pak následoval tunel ( koryto vody s bahnem ) poté průběh částí Tokaje kde jsem viděl zaparkovaný tank a vinotéky následovala stěna. Pod kopcem byl Memory test T7G2H5 a dále to směřovalo jen do kopce lesem k vinicím kde bylo hrozné bahno někdy i po kotníky a skvěle to klouzalo a lepilo se na boty díky dešti a množství lidí závodících před námi cca 3000. V příkrém svahu polevuji a zamnou se ozývá česky ,,koukej makat“ !!! ženským hlasem ani se nestačím ohlídnout a makám dál nakoplo mě to a nepolevuji - koncem závodu se ještě náhodně potkáme a dokončíme společně většinu závodu. V lese byla malá provazová stěna když jsem se vyhrabal nahoru čekal mě se běh dolů kolem vinic kde byly pěkné výhledy jelikož se nám to trochu roztrhalo a přestalo pršet. Dole na mě čekala balanční kladina kterou dávám a pak opět běžíme do kopce bahnem a příkrým stoupáním lesem. Nahoře byla stěna 7ft a první občerstvovačka na které již neměli vodu :-(

Poté se pokouším o rychlejší se běh lesem kde se dost lidi hromadí a bylo těžší je na obtížné trase nějak předběhnout. Doběhnu na stanoviště s nošením klády kde to neměli moc rozčleněné jakou muži a jakou ženy. Já si vzal nějakou střední odpovídající mé postavě, ale viděl jsem jak chlapy berou vyloženě ty malé určené ženám :-( okruh nebyl nějak velký a náročný. Poté opět se běh lesem v bahně až k nějakému lomu kde na nás čekal rovný monkey bar a hned za ním byl tricepsový přelez kde byly hrozné fronty zde jsem pročekal asi kolem 5 – 10minut bylo to hrozné a předbíhat mě přišlo nesportovní. Snažil jsem se to pak aspoň trochu doběhnout jelikož jsem byl odpočatý. Následovala stěna v převisu kde jsem se prostě již vtlačil a pokračoval v trase k nošení kýblů se štěrkem. Nikdo to tam pořádně nehlídal tak, že si tam lidé brali kýble jaké chtěli a plnili si to také jak chtěli. Nejvíce mě nasralo to, že chlapy braly dámské malé kýble a ještě si do nich dali jen půlku stěrku. Trasa vedla na kopec kde byla velká socha jako v Rio De Janeiro z krásným výhledem do krajiny. Po vysypání kýble bylo nošení kamene a 5 angličáků. U břehu vody se potkávám se slečnou, která mě popoháněla v kopci a hecujeme se vlést do chladné vody v lomu kde bylo podplutí překážky. Na konci vody jsem cítil dost schlazené nohy. Rychlé vylezení svahu po laně a honem do kopce do vinic kde doháním slečnu a tak se nějak střídáme a popoháníme a občas kecáme. Do kopce to táhneme spolu až pod ostnatý drát kde se to zase nějak kupilo, ale už jsme se tam prostě nacpali a honili lidi před sebou ať koukají makat a hýbat se :-)

Konečně dobíháme na občerstvovačku kde do sebe na rychlo klopíme kelímky vody a razím na 8ft stěnu kde opodál na nás čekají vytoužené pytle. Tentokrát hledám neroztrhaný pytel s pískem házím ho za hlavu a mažu do kopce opět s bahnem kde mě Ollie utíká a mám dost velkou ztrátu. Tentokrát zvládám celou trasu již bez položení a zastávky už jsem vytrénovaný a posilněný z Liberce :-) Na trase s pytlem jsou překážky ještě OUT kde s pytlem mažu z kopce a doháním náskok Ollie. Běžíme spolu lesem a dobíháme na lanovou stěnu kde jsem se protlačil dříve a mažu na další překážku šplh po laně. Lano je totálně mokré a od bahna tak, že se mě nepodařilo nikde chytnout tak rychle na angličáky a využívám malého náskoku ze stěny a vidím Ollie, že jde také na anglány, ale má je mnohem rychleji tak že mě utíká. Na se bězích naháním vždy čas a opět Ollie doháním a běžíme tak nějak spolu na kontrolní Memory test kde tedy oba dáváme a mažeme dolů tam se několikrát střídáme ve vedení a potkáváme se ve frontě ještě před oštěpem kde trávíme tak 2minuty času než lidé slezou sráz. Poté dobíháme na stanoviště s oštěpy a vybíráme nejkratší řady. Celkem to jde, ale oštěpy nedáváme. Já jsem zas pomalejší na anglánech poté se přesouvám na herkula kde vidím, že nemám šanci to dát jelikož stím dost bojují i mnohem větší chlapy a jsou tam zas hrozné fronty tak volím rovnou angličáky. Ollie mě utíká a již už ji nedoženu. Jelikož po výběhu z herkula je hrozná fronta na srázu lesem kde prostojím zas mraky času odhaduji tak 10 – 15 minut :-( a nedalo se to nějak oběhnout. Dobíhám do festivalky kde mě čeká Ačkový Monkey Bar spojený rovnou s multiringem a kde nechci před lidmi dělat angličáky tak ho dávám a pokračuji již jen na áčkovou stít a rovnou do cíle. Získávám chybějící poslední 1/3 do své X2 Trifekty za rok 2016. Už se moc těším a jdu si vyzvednou medaili. Házím do sebe chybějící vodu banán a beru triko a mažu k auto pro věci na převlečení a rovnou do sprch. Sprchy byly teplejší než voda v lomu tak si ji užívám. Potkávám skupinu SRTG Žďár nad Sázavou za které jsem tentokrát běžel jen škoda, že jsem nemohl přispět do týmového času jelikož jsem tam dost pročekal, ale moc nechybělo.

Po vykoupání a převlečení do suchého a teplého oblečení čekáme na posledního z naší výpravy až dorazí. Čekám již několik hodin a začínám mít strach co se mohlo stát jelikož už je tma. Startoval stím, že ho již bolí kolenní vazy z předešlého závodu, ale že závod musí aspoň zkusit. Dost jsem se bál, zda nemusel někde odstoupit ze závodu nebo se něco nestalo a neskončil někde v nemocnici. Naštěstí po několika hodinách ho vidím u multiringu kde jsme na něj čekali. Vypadal už dost vyčerpaně , ale pouští se do lezení na Ačkovém monkey baru a když je veprostřed a nejvýš tak padá a hroutí se k zemi na dlažbu :-( Dobíhám k němu je v šoku a bolí ho kostrč. Nevíme co se stalo moc nekomunikuje koukám na hlavu krev neteče. Dobíhají zdravotníci a zvedají ho zdá se mě že omdlívá a že je mimo, následně říkal že měl vyražený i dech. Za podpory zdravotníků odcházíme, ale přesvědčujeme je cestou, že je v pořádku a že musí dokončit závod kvůli své holce Nikče :-) Nakonec nás tedy pouštějí a za doprovodu přes A cargo sít kde lezu sním již převlečený a s batohem :-) Zvládáme a dobíháme do cíle kde nám dávají medaili a poté nás zdravotníci odvádějí na ošetřovnu. Jdu s Honzou kdyby něco, aby tam nebyl úplně sám. Měří mu tlak a cukr v krvi. Přikrývají bublinkou a dávají čaj a zapínají přímotop jelikož se klepe jak osika. Vše je v pořádku jen potlučený naštěstí, ale závod z vypětím sil nakonec dal. Vzápětí přiváží slečnu která měla zas něco s nártem a nohou též podchlazená a vyčerpaná dostává kapačku, ale také jinak v pořádku.

Musíme poděkovat za skvěle odvedenou práci zdravotního týmu, který se o našeho člena postaral.

Musím také poděkovat za podporu Ollie, že mě táhla do cíle.

Výsledky

Celkový počet závodníků 3947 - 337
V kategorii Open muži 2735 - 178
Nejlepší čas 01:53:11 - 03:30:57
Tentokrát celkově za 90 Burpees
Šplh na laně – vůbec se nedalo kvůli blátu
Oštěp
Herkulův kladkostroj – pytle těžší než já tak že rovnou Burpees

Fotky ze závodu

Mapa Závodu

Jiří Hrdlička

Jiří Hrdlička

Jan Pazourek